Aprílová várka fantasy
Spousta nových fantasy knih přímo do mé knihovničky...
Nevlastní sestra
Anotace: Isabelle by měla být navždy šťastná - princovu lásku má na dosah ruky. Až na to, že ona není ta krasavice, která na plese ztratila střevíček. Je tuctovou nevlastní sestrou, která si usekla prsty na noze, aby se do botky vešla. Když princ odhalí její podvod, s hanbou ji vyžene. Isabelle se ale nevzdá a neskloní hlavu před světem vážícím si pouze krásy. Naopak. Rozhodne se všem ukázat, že je v ní mnohem víc, než si všichni myslí!
Po téhle knížce jsem pokukovala už delší dobu. Abych byla přesná, chtěla jsem se do ní pustit hned, jak vyšla. Jenže... prostě nějak nebyl čas, no. Teď jsem si ho naštěstí už udělala a Nevlastní sestra momentálně nově přibyla v mé knihovničce. Má se jednat o retelling na Popelku s feministickým nádechem. To samo o sobě zní skvěle a spolu s pochvalnými reakcemi mě to utvrdilo v tom, že je dobrý nápad se do Nevlastí sestry pustit. Tak snad si to budu myslet i po dočtení knihy.
Otrávená
Anotace: Krásná princezna Sophie jela na projížďku lesem, když tu lovčí vytáhl nůž a... vzal si její srdce. Nemělo ji to tak překvapit. Zaslechla přece pomluvy. Říkali o ní, že je moc laskavá a naivní na to, aby vládla. Zbytečná princezna. Příšerná budoucí královna. A Sophie jim věřila. Každému otrávenému slovu. S pomocí sedmi lesních mužíků se jí povede přežít, dokáže však také posbírat síly a postavit se skutečnému zlu, nebezpečnému nepříteli, který za vším stojí?
Když už jsem si kupovala Nevlastní sestru, musela jsem sáhnout i po novince od stejné autorky. Otrávená je také retellingem - tentokrát pro změnu na Sněhurku a sedm trpaslíků. Když jsem byla malá, tahle pohádka ve mě vyvolávala spíš smíšené pocity. Nevím, jestli jsem ji měla ráda nebo jsem ji nesnášela. Tak či tak, na Otrávenou se opravdu těším. Má jako Nevlastní sestra krásnou obálku a zabývat by se měla i podobnými tématy. Jsem moc zvědavá, jaký příběh bude. Také se ráda seznámím s pro mě novou autorkou Jennifer Donnelly.
Milosrdná vrána
Anotace: Fie se připravuje na to, že se stane kapitánkou Vran: skupiny zabijáků a hrobníků, jimiž všichni jen opovrhují. Když přijde příkaz najít tělo šlechtice, cítí, že za svou práci konečně dostane pořádně zaplaceno. Jenže se ukáže, že korunní princ Jasimir svoji smrt nafingoval, čímž připravil Fie o peníze. Místo toho jí výměnou za ochranu dá nabídku, kterou nelze odmítnout. Je možné, že po letech utrpení a výsměchu se Vránám konečně blýská na lepší časy?
Milosrdná vrána je prvním dílem nové série a už podle anotace to zní opravdu slibně. Jestli se nepletu v tom, jak se asi bude příběh v knize odvíjet, určitě (nebo snad) to bude stát za to. Nevím, co víc k tomu říct. Možná obálka. Ta se totiž fakt vydařila, i když jsem si myslela, že Milosrdná vrána je v tvrdé vazbě.
Dědictví krve
Anotace: Princezna Ana strávila celý svůj život v paláci. Když ji obviní z vraždy jejího otce, musí uprchnout, aby našla pravého vraha a prokázala svoji nevinu. Sama to rozhodně nedokáže. Ale existuje vůbec někdo, kdo by jí byl ochoten pomoci? Jeden adept by tu byl: prohnilý podrazák Ramson se srdcem černějším než ta nejtemnější noc. Ten má sice vlastní plány a tajemství - ale brzy zjistí, že Ana je nebezpečnější, než si kdy vůbec představoval.
Další z velmi očekávaných knih první poloviny roku 2021 - Dědictví krve. Příběh samotný už podle anotace zavání takovou tou typickou, ale stále skvělou YA fantasy. Já osobně jsem moc zvědavá na ten prvek s ovládáním krve a i na to prostředí inspirované Ruskem. A samozřejmě bych lhala, kdybych tvrdila, že mě nezajímá i ta romantická linka, která tam - doufejme - bude.
Temnota
Anotace: Nikdo nečeká, že princezna bude drsná a samostatná. Jenže Lada přesně taková je. Od doby, co byla se svým bratrem vyhoštěna ze země a jejich otec zmizel, ví, že jediným klíčem k přežití je bezohlednost. Uvědomuje si, že je jen pěšákem v cizí hře, a nehodlá se s tím smířit. Proto tajně trénuje, aby se mohla vypravit do své domoviny, kde chce uplatnit své právo prvorozené a stát se vladařkou. Jenže když potká sultánova syna Mehmeda, vše se zkomplikuje.
Vzestup
Anotace: Lada Dracula nemá žádné spojence. A musí spoléhat pouze sama na sebe. A tak ve snaze získat valašský trůn pustoší jedno město za druhým, stává se stále nemilosrdnější a nemilosrdnější. A přitom nemůže přestat myslet na Mehmeda, který jako by její vůli svíral ve svých rukou.
Žár
Anotace: Po obléhání Konstantinopole je Radu povolán k sultánu Mehmedovi. Ten je mocnější a silnější než kdykoli dřív, ale také nesmírně osamělý. Znamená to, že je konečně přístupnější? A stojí o to ještě vůbec Radu? Lada sní o tom, že vytvoří spravedlivější Valašsko, ale aby se jí to podařilo, musí ho i osvobodit z osmanského vazalství. A tak Mehmedovi i svému bratrovi pošle vzkaz, který se nedá ignorovat. Dva muži jejího života nemají na výběr. A pouze zničením všech, které milují, mohou vytvořit lepší svět!
Jelikož Temnota, Vzestup i Žár patří do jedné trilogie, rozhodla jsem se to shrnout takto dohromady. Abych byla upřímná, myslela jsem si, že se jedná o fantasy a ono v jistém smyslu ano. Jenže Dobyvatelská sága je spíš historická fikce. Asi bych to věděla dřív, kdybych se jednou pro změnu nechtěla nechat překvapit. Prostě jsem ty knihy přihodila do košíku a jakmile mi přišli - ouha. Ono to není úplně tak, jak jsem si plánovala. No každopádně i tak se na čtení celkem těším. Vlastně se těším hodně! Má se jedna o ženskou verzi Drákuly, což je postava, která mě vždycky fascinovala. Navíc s tou omáčkou intrik a lásky okolo...
Studie kouzel
Anotace: Po útěku z Ixie má Jelena v Sitii, dlouho ztracené domovině, šanci znovu se setkat s rodinou. Ale cizí země má vlastní tajemství, a navíc zde s Jelenou jednají jako s nepřítelem. A to i ti, kteří by měli stát na její straně - třeba vlastní bratr. Jelena se musí dostat do citadely, kde se bude učit, jak ovládnout své magické dovednosti. Zatímco se učí pravidla kouzel, narazí i na ty, kteří jsou ochotni udělat cokoli pro to, aby je zlomili. Zachrání ji kouzla kolující jí v krvi, nebo budou její zkázou?
Jestli jste četli Studii jedu, tak jste po tom konci určitě potřebovali druhý díl. Alespoň v to doufám, protože já jsem to tak měla. Zbožňuju hlavní hrdinku Jelenu a velitele špehů Valeka, baví mě sledovat, kam se příběh ubírá a jak se Jelena pere se všemi svými starostmi a problémy. Studie jedu nebyla žádná hezká na růžovo nalakovaná pohádka. V některých částech se naopak ukazovala temná a zvrácená stránka světa, ve kterém postavy žijí. Konec prvního dílu nám napovídá, že ve Studii kouzel se pravděpodobně všechno změní. Prostředí, tempo příběhu, postavy a sama hlavní hrdinka. Doufám, opravdu doufám, že mě Studie kouzel nezklame. Osobně nemám žádné velké předsudky vůči druhým dílům, ale stejně... ať to není jen vycpávková kniha.
Dcera ztracených bohů
Anotace: Arisbé nikdy nepoznala jiné místo než maličký ostrůvek uprostřed Archájského moře, kde se narodila. Její touha vidět svět je tak silná, že se rozhodne porušit rodinné tabu a vstoupit do Labyrintu. Jen ti, kteří jím projdou a uniknou děsivé nestvůře v něm, mají možnost nastoupit na císařskou loď a ostrov opustit. Čeká na Arisbé úžasná budoucnost v císařském městě Solu, nebo smrt ve zdech Labyrintu, kde zemřela i její vlastní matka?
Dcera ztracených bohů byla vyhlášena Humbookstartem2020. Pokud náhodou nevíte, o co jde, mrkněte na stránky Humbooku a všechno potřebné se tam dozvíte. Teď ale zpět ke knize. V jednu chvíli byla ale doslova - doslova - všude. Já jsem taky uvažovala, že si ji přečtu, ale nakonec jsem se k tomu nějak nedobrala. Vím, že mě na ní lákalo (a stále láká) prostředí řecké a římské mytologie. To je něco, co jsem vždycky zbožňovala. Dcera ztracených bohů má být totiž retellingem na báji o Minotaurovi a nejspíš se v ní objeví i země inspirované starověkými státy. Navíc knihu napsala Alžběta Komrsková a já začínající české autorky vždycky ráda podpořím alespoň tím, že si jejich výtvor přečtu.