Recenze: Catwoman: Zlodějka duší

Anotace: Dva roky poté, co Selina Kyleová utekla z slumu v Gothamu, se vrací na scénu jako zámožná a tajemná Holly Vanderheesová. Když je Batman pryč na důležité misi a jediný, kdo chrání město před nepřátelskými živly, je Batwing, je to pro ni příležitost jako stvořená. Lucius Fox se snaží, seč může, aby se předvedl jako dobrý Batwing a pomáhal přitom lidem. Musí se vypořádat s novým zlodějem, jenže ten je podle všeho chytřejší než všichni předchozí. Holly se spřáhla s Harley Quinn a Poison Ivy a společně jsou ztělesněním zmatku. Tahle Catwoman by mohla být Batwingův konec.

Selina žila v nejchudší oblasti Gotham City se svou mladší sestřičkou trpící cystickou fibrózou. Otce nepoznala a matka o ni a Maggie jevila zájem, jen když sama něco potřebovala. Ne že by jí toho mohly sestry Kyleovy moc nabídnou. Přežívají na levných jídlech v bytě, který už zažil lepší časy. Aby si ale mohly dovolit bydlet sami a utajit před sociálkou skutečnost, že svou matku viděly naposled před devíti měsíci, musí Selina bojovat za peníze v jednom z doupat místních gangů. To však končí, když jsou Maggie a Selina prozrazeny policii a nuceny se rozdělit. Maggie jde do nového domova, ale Selina... na tu čeká volba mezi špatným a horším. 

Když se Selina vrátí po několika letech zpět domů, už není tou holkou, která se jen ze všech sil snažila přežít. Stala se z ní Holly Vanderheesová, dědička naditých účtů, celebrita a ve skutečnosti mnohem nebezpečnější člověk, než by si kdy kdo dokázal představit. Oficiálně přijíždí do Gotham City na plesovou sezónu, neoficiálně... motivy Catwoman se snaží odhalit i Luke Fox, ačkoli neúspěšně. Protože Batman opustil město, je na něm, Batwingovi, aby nového nebezpečného padoucha co nejrychleji zastavil - obzvlášť, když se Catwoman spojila s Poision Ivy a Harley Quin. 

,,Když tak sestru objímala a kolem znělo vytrvalé hučení ledničky, ta bolest za to stála.

Stálo to za to."

Selina mi byla sympatická. Nesnažila se být za každou cenu ta hodná, což - uznejme - je po všech těch přemoralizovaných hrdinkách vítaná změna. Na Catwoman mi charakterově seděla skvěle - trochu zlomyslná, vypočítavá, ochotná pomáhat - za určitou cenu. Měla v sobě i kus dobra, což se na konci potvrdilo ve velkolepém stylu - nutno říct že poté, co Selina s pomocí svých společnic napáchala v Gothamu pořádnou paseku. 

,,Nenechávej mě samotného v temnotě. V tomhle místě, kde oba existujeme, a přitom sloužíme jiným cílům."

Luke Fox se snaží vyléčit z určitého traumatu a to tím způsobem, že pomáhá lidem. Stal se Batwingem, pravou rukou Batmana a chrání Gotham před padouchy rázu Joker. Pokud čekáte dalšího Rhysanda nebo Rowana, budete asi zklamaní. Luke je za mě taková trochu průměrnější mužská postava. Ano, asi měl něco do sebe, ale během čtení jsem si k němu jako k hrdinovi nevypěstovala žádný "hlubší" vztah. Ze začátku jsem měla trochu problém odhadnout jeho věk - z jeho chování se to totiž nedalo příliš odhadnout. Autorka potom sice napsala, že je o pár let starší než dvacetiletá Selina, ale z pohledu vyspělosti postavy... no nevím. Batwing je Afroameričan - autorka v knize řeší témata s tím spojená.

,,Sraz Gotham City na kolena."

Pokud jsem k Batwingovi nepřilnula, Poision Ivy jsem si oblíbila. Tahle holka byla společně se Selenou má nejoblíbenější postava. S Harley Quin už je to jiné, ale Ivy si mě získala.

,,Nedělej to," řekl.

"Co nemám dělat?" zavrněla.

"Nenechávej mě v téhle tmě," řekl tiše."

Romantická linka ve Zlodějce duší byla, s jinou možností jsem u této autorky ani nepočítala. Na svůj standart se však Sarah J. Maas držela na uzdě - ano, i to je možné. Vztahy mezi hlavními hrdiny se tu neřešily tolik jako v jejích předchozích bichlích - Zlodějka duší se zaměřovala spíše na akci. A když už mezi Lukem a Selinou - Batwingem a Catwoman, chcete-li - k něčemu došlo, omezilo se to pouze na pár polibků. Bylo vidět, že Maasová tuto knihu píše s ohledem na mladší čtenáře. To však neznamená, že by ta romantika nutně nemusela dávat smysl - tedy tak, jak je to u těch superhrdinských knih možné.

,,Selina vyskočila otevřeným oknem ven a při pádu se otočila ve vzduchu a zachytila přes sál Batwingův pohled. 

A ukázala mu oba prostředníčky."

Věc, co knize opravdu pomohla a popoháněla mě ve čtení kupředu, je mimo jiné autorčino hraní s tajnými identitami. Luke ani Selina netuší, že ten druhý je ve skutečnosti ten, se kterým hrají hru na kočku a netopýra. Vždycky mě pobavilo, když jeden z nich začal porovnávat toho druhého se svým superhrdinským úhlavní nepřítelem. Ono se prostě nejde nesmát, když se Luke rozčiluje nad tím, jak ho úsměv Catwoman vytáčí, protože na rozdíl od Seliny alias Holly nemá ten otevřený a upřímný ráz. 

,,Myslela jsem, že jsi jenom nějakej cvok do gymnastiky."

Selina na to neodpověděla. Byla u Levhartic tři týdny a věděla, kdy má držet jazyk za zuby.

Ani se jen uchechtla a poplácala ji po zádech. "Příště předveď pár přemetů a tak."

"To není zrovna nenápadný," krotila ji Mika.

Její pobočnice jenom pokrčila rameny. "Ne, ale vypadalo by to bombasticky."

Samozřejmě že jsou v knize scény, nad kterým jsem vrtěla hlavou. Těch povedených je ale daleko víc. Většina Zlodějky duší se věnuje krádežím a spřádání Selininých plánů. Na konci jsem byla překvapená, Maas opět nezklamala a pospojovala všechny detaily do jednoho celku. Došlo i na "mám plán, ale jaksi jsem se zapomněla zmínit". Ani spočítám, kolikrát jsme si myslela, že tohle už Catwoman - ačkoli mají kočky devět životů - nepřežije, a ono ne. Tadá, vlastně jsem to takhle chtěla už od začátku. 

,,Podívejte. Podívejte se, jak je to snadné. Dívejte se, jak mi všechno prochází, zatímco se třesete a utíkáte."

Jestli jste četli nějakou knihu od Maasové, tak víte, že dostat se během chvíle ze strany dvě na stranu dvě stě není až takový problém. Do jejích příběhů je totiž velmi jednoduché se začíst, čemuž dle mého názoru napomáhá i její styl psaní. Catwoman jsem za tři dny přesunula z pomyslné přihrádky k přečtení do té přečteno.

Jestli vás kniha láká, ale nejste příliš na superhrdiny, zkuste ji. Upřímně? Já také nejsem kdovíjaký fanda DC, ale Catwoman se mi líbila. Nepotřebujete mít za sebou horu komiksů, abyste příběh pochopili, pokud se bojíte právě toho. Maasová vám všechno vysvětlí.

,,A Ivy se dojatým, ale zřetelným hlasem zeptala: "To znamená, že ti zbývá osm životů?"

Catwoman: Zlodějka duší je něco jiného, než na co jsme u Sarah J. Maasové zvyklí. Ne však v tom podstatném - příběhu plném akce, hrdinech a překvapivých odhalení. Ano, kniha sice má své mouchy, ale dobré věci převažují. Pokud bych ji měla porovnat se Skleněným trůnem a Dvory, zvolím si víly, ale pokud bych hledala pěknou oddechovou knihu na dlouhou chvíli, nevidím důvod, proč Catwoman zazdít. Jen Luke mě trochu zklamal, ale všichni být Rhysand holt nemůžou.

Pokud jste ostatní díly série nečetli, ale tento vás láká: Catwoman je moje první přečtená kniha z DC Icons a rozhodně se - doufám - nedá říct, že bych děj nepochopila. 

Hodnocení: