Recenze: Jak se král Země víl neučil nenávidět příběhy

Anotace: Než se z něj stal krutý princ nebo podlý král, byl jen obyčejným vílím dítětem se srdcem z kamene. Odhalte nová tajemství Cardana, záhadného krále Země víl Elfhame! V pohádkově snivém vyprávění nahlédněte do různých období Cardanova života, která byla plná intrik, nebezpečí, zrady, humoru i dramatických událostí. Každou kapitolu navíc doprovázejí velkolepé celobarevné ilustrace Roviny Cai, které z titulu udělají chloubu každé knihovny.

Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy je doplňkovou knihou k sérii Krutý princ. Obsahuje povídky, které vyprávějí jak o životě prince Cardana v dětství tak i o tom, co se stalo po konci třetího dílu série. Dalo by se říct, že je kniha rozdělená do takových třech pomyslných částí. Ta první povídá o tom, jak se Cardan a Jude vydávají vyřešit problém s vražednou bytostí ve světě lidí. Ta druhá je něco jako průvodce minulostí nejmladšího prince a dozvídáme se v ní, jaké to pro Cardana bylo vyrůstat s nálepkou všemi opovrhovaného dítěte. Třetí a poslední linka se prolíná celou knihou. Není to tak úplně příběh o hlavním hrdinovi, zároveň ale i je. V této části se vždy vypráví pohádka o chlapci, který měl srdce z kamene. Pokaždé se mění některé její prvky, ale základ zůstává stejný. Tento příběh s nestvůrou a zákeřným chlapcem nějakým způsobem spojuje celou knihu dohromady. Když odhalíte jeho pointu, budete se divit, jak moc se to k Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy hodí.

"I srdce z kamene se dá zlomit." 

Cardan je velmi zajímavá postava. Ačkoli na venek vystupuje jako chladný a bezcitný princ, kterému na nikom a ničem nezáleží, uvnitř je úplně jiný. Jeho chování utvářela léta ponižování a týrání od těch, kdo by mu měli být nejbližší. Cardan ani neměl nikoho, kdo by mu řekl, co je správné. Jeho bratr ho od malička vedl k tomu, aby se choval jako krutý, vychytralý a všemi nenáviděný muž. Přes to všechno je ale v této postavě něco dobrého. V knize se našlo pár okamžiků, které mě donutily uvažovat, jak to s Cardanem vlastně celé je. 

Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy se nevěnuje jenom postavě Cardana. Víc se tu odhalují i okolnosti přátelství mezi princem, Nicassiou, Lockem a Valerianem. Podrobněji poznáváme hlavně podmořskou princeznu, protože v knize je popsán i její vztah s Cardanem. Nechybí ani povrchní zmínky o tom, jak Locke poznal Judinu sestru Taryn. 

"Nenáviděla jsem tebe," ujistí ho Jude a přitiskne své rty k jeho."

Cardan a Jude mezi sebou mají opravdu zvláštní romantický vztah. Dal by se označit jako od nenávisti k lásce, jenže... Oni se vlastně tak něj nemají rádi a milují zároveň. Určitě nebudu jediná, koho vždy zajímalo, jak to celé cítí i Cardan. Pocity Jude známe, ale co si o tom myslel on? Tato kniha přináší jakousi odpověď. Princ a budoucí Nejvyšší král Elfhame to měl podobně jako hlavní hrdinka původní trilogie. I když ne úplně stejně. Bavilo mě sledovat, jak na Jude reaguje a co mu ve chvílích, kdy se potkali, proletělo v hlavě.

"Chlapci se mění," namítla. "A příběhy také."

Tato kniha nejspíš měla nějakou tu hlubší myšlenku. Jestli se nepletu, nacházela se právě v tom příběhu o chlapci se srdcem z kamene. Pokaždé se vyprávěla trochu odlišená verze, která měla mít jinou pointu. Jenže jedno měly všechny tři příběhy společné - jaké to je, nemít žádné emoce a co se stane, pokud je člověk ztratí. Autorka tam uvažovala nad tím, jestli vůbec jde nic necítit věčně. Přišlo mi to zajímavé a tyhlety pohádky mě opravdu bavily. 

Co se týče zápletek, nějaké menší tam byly. Obvykle každá krátká povídka dostala svoji vlastní. Nic velkého - žádné spiknutí nebo tak - knihu na první pohled nepojilo. Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy přesto takovou zápletku nejspíš měl, jen byla trochu nenápadnější. Líbila se mi hlavně jedna část, kterou Holly Blacková napsala do poděkování na konci knihy: "...a děkuji Leigh Bardugo za to, že mi připomněla, co je to zápletka a co bych mohla udělat, abych čtenářům naznačila, že můj příběh nějakou má."

"Jistěže můj příběh pointu má, princátko. Na na ostré zuby je i břitký jazyk krátký."

Kniha je napsaná jednoduchým ale poutavým stylem. Celkově není ani nějak moc dlouhá, protože i z těch necelých dvou set stran hodně místa zabírají ilustrace. V textu se sem tam najdou zajímavé myšlenky a podněty k uvažování.  Jednotlivé povídky nejsou příliš dlouhé, ale ani moc krátké. I přes to, že se jedná o povídkovou knihu, se nenašel jediný příběh, který by mě nudil a nebo nebavil. Čtení vás zaručeně chytne, protože Holly Blacková to se slovy umí. 

Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy se rozhodně neobejde bez ilustrací. Trochu jsem z té grafické stránky měla obavu, ale nakonec to vypadá nádherně. Myslím, že nemohli vybrat lepší ilustrátorku než právě Rovinu Cai. Její obrázky knihu oživily a navodily atmosféru vílí říše, ve které se většina děje odehrává. Jude jsem si představovala hodně podobně, jako ji Rovina namalovala. I do Cardana se Cai celkem trefila. Když už jsme u té grafické stránky, obálka se taky povedla. Mimo nádherné ilustrace z ní vystupují i zlatá lesklá místa. Jsem moc ráda, že knihu tentokrát vydali v pevné vazbě s přebalem.

"Každý z příběhů odnáší jiná ponaučení. Tady mě jedno napadá. Mít srdce je strašné, ale nemít žádné je ještě horší."

Na tuhle knihu jsem se těšila už hodně dlouhou dobu. Tato série je jednou z mých nejoblíbenějších a prince, později krále, Cardana jsem vždycky měla ráda. Zajímalo mě, proč byl takový, jaký byl a proč se v určitých situacích zachoval tak, jak se zachoval. Jsem ráda, že mi tato kniha dala uspokojivé odpovědi na tyto otázky a že mě čtení bavilo. Jediná věc, která mě trochu zamrzela, je počet stran. Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy má totiž opravu dlouhý název, ale samotný příběh jen sto devadesát dva stran. Sice to není úplně nějaká velká výtka, ale Holly Blacková toho mohla přece jenom napsat víc :-). 

"Všechno sis to zasloužila. Jenže to by byla lež, a jakkoli mohou víly klamat a šálit, nemohou nikdy vyslovit lež."

Pokud se na knihu chystáte a ještě jste nečetli původní trilogii, tak to raději nedělejte. Doporučuji si nejdříve přečíst předchozí tři knihy a až pak se pustit do této povídkové. Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy by vám nejspíš vyzradil některé velké zvraty a už by to potom nebylo ono. Jestli ale přesto začnete touto knihou, je to jenom vaše volba. Kdy ví? Třeba vám to takto bude více vyhovovat. 

Hodnocení:

Obrázek použitý v hlavičce článku nakreslila Rovina Cai, je z knihy Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy