Recenze: Kulti

Anotace: Když se chlapík, kterého odmalička zbožňuješ, stane tvým trenérem, zní to jako sen. Ale to probuzení...

Netrvalo ani týden, aby Sal Casillasová o fotbalové hvězdě, která ji v dětství inspirovala natolik, že sama začala hrát profesionální fotbal, ztratila veškeré iluze. Kam se poděly její sny o tom, že si Reinera Kuliho jednou vezme? Její idol je teď tady, nastoupil do jejího týmu jako trenér. Je však zachmuřený, samotářský a neurvalý. Zkrátka úplně jiný, než si ho vysnila...

Bude mít Sal odvahu vytáhnout ho z jeho ulity a probudit v něm znovu vášeň a energii, kterými před lety hýřil a které ji tolik okouzlovaly? Ustojí tlak médií, která se kolem Kultiho neustále točí a pod jejichž drobnohledem se teď ocitá i ona?

Když Sal viděla Reinera Kultiho ve svých sedmi letech střelit rozhodující gól, věděla, že chce být jednou jako on. Nikdo od něj nic nečekal a všechny nakonec předčil. Rozhodla se vydat cestou profesionální fotbalistky a dotáhla to pěkně vysoko. Teď hraje za klub Houston Pipers a dokonce chvíli byla i v reprezentaci USA. Jednoho dne jim trenér oznámí, že na post jeho asistenta nastupuje právě ta fotbalová hvězda, se kterou se do svých sedmnácti let chtěla vzít. Pro Sal je pěkná makačka, aby s ním dokázala vůbec mluvit. Ne že by jí tohle úsilí bylo k něčemu platné. Ten skvělý německý hráč totiž s nikým z nich neprohodil ani slovo.  Netrvá jí ani týden, aby o něm ztratila všechny iluze. Do toho všeho všude číhají novináři se spoustou vlezlých dotazů. Jako by nestačilo, že se Sal rozklepou kolena pokaždé, když se k ní nějaký reportér jen přiblíží, teď ještě chtějí odpovědi na všemožné otázky a závažná obvinění týkající se jejich nového trenéra. Ale co jim má odpovědět, když klub jakoukoli špatnou větu o něm trestá vyhazovem? Přes naprostou ignoraci se nakonec s Kultim dopracují k nevraživosti. Ale od nenávisti k lásce je to nejblíž, no ne?

Sal Casillasová mi byla sympatická už od začátku. Autorka prostě hlavní hrdinky psát umí, takže jim musíte celou knihu fandit. Neměla jsem nejmenší problém se s ní ztotožnit. Svou povahou mi byla tak blízká, až jsem tomu nemohla uvěřit. Vážně, někdy jsem měla pocit, že čtu o sobě. Bohužel se přiznávám, že fotbal nehraju, tedy ne závodně. Ale to je jen malý detail. Sal má smysl pro povinnost, je vytrvalá a když si něco vezme do hlavy, je nemožné ji zastavit. K lidem je někdy až příliš hodná a nechat někoho na holičkách? Celý den ze sebe má pak špatný pocit. Právě díky téhle její laskavosti se vlastně s Kultim pořádně seznámí. Tedy po tom, co ho nejdřív seřve, jaký je to idiot. Celá kniha je vyprávěná z jejího pohledu a její myšlenkové pochody jsou neskutečně vtipné. Víc takových hrdinek, prosím!

Kulti pro mě byl jeden velký otazník. Vážně jsem si ho na začátku představovala trochu jinak. Hlavně kvůli tomu, jak ho hlavní hrdinka popisovala z televize - výbušný, sršící vtipem a nezkrotnou energií. Jenže takovýhle nebyl ani zdaleka, tedy ne hned. Mátl mě, ale alespoň jsem s tím pocitem nebyla sama. Sal to totiž měla stejně. Všechno se změnilo, když se kniha pořádně rozjela. Pak jsem svůj názor na něj pomyslně vymazala a přepsala si ho velkým červeným fixem. Jen tak mimochodem, ti dva prostě museli skončit spolu (doufám, že tohle nikdo nebude brát jako spoiler, protože tak nečekané to zase nebylo).

Krom těchto dvou ústředních postav se v knize objevují i Salini přátelé. Kamarádi z dětství a spoluhráčky z družstva. Nejvíc jsem si oblíbila fotbalistky Jenny a Harlow. Ty holky byly super, Sal má na ně fakt kliku. Samozřejmě to nebyly jediné vedlejší postavy. V knize jich je mnohem víc, ale tak nějak jsem to potřebovala zmínit. A když už jsem se o tom rozepsala, tak táta hlavní hrdinky byl úžasný. Podporoval ji v tom, co dělala za každých okolností. A jen tak mimochodem, co byste řekli, kdybych vám prozradila, že je to Kultiho největší fanoušek? Když se s ním setkal, nemohla jsem se přestat smát. I když bych chtěla vidět samu sebe v jeho situaci. Ne, radši si to ani nechci představovat.

Pokud jde o romantickou linku v knize, zaslouží si samostatný komentář. Mariana Zapata píše pomalou romantiku ve stylu od přátelství k lásce. Tady v tom bylo zakomponováno i trochu té nevraživosti, takže dokonalá kombinace, tedy alespoň pro mě. Vztah mezi Kultim a Sal se vyvíjel pozvolna a uvěřitelně. Nepřišel mi nějak vyumělkovaný, bylo to prostě hezké a přirozené. Nevím, co bych dělala, kdyby jim to spolu nevyšlo. Samozřejmě že se to neobešlo bez komplikací, ale... přečtěte si a pochopíte.

Tohle byla moje největší obava, když jsem do knihy pouštěla. Já dvakrát nemusím fotbal. Není to vyloženě tak, že bych ho prostě nesnášela, ale můj oblíbený sport to taky není. Navíc fotbalové pojmy - to jde mimo mě. Takže když se tahle kniha kolem něj měla točit, trochu jsem znejistěla. Autorka mě ale mile překvapila. Opravdu i naprostého nepříznivce fotbalu tahle kniha nadchne. Nebyly tam žádné zdlouhavé popisy zápasů nebo něco v tom smyslu. Ne, s tímhle není nejmenší problém.

Dalším dost řešeným tématem u téhle knihy je její přílišná délka. No, mě rozhodně moc dlouhá nepřišla. I kdyby tam Zapata přihodila dalších sto stránek, asi bych spíš skákala nadšením, než cokoliv jiného. Jako člověk který nesnáší, když se knihy vlečou, vás ujišťuji, že tuhle rozhodně pro nudu neodložíte. Děj vás neustále žene vpřed a odtrhnout se od čtení pro mě osobně byla vyloženě muka. 

Kdyby vás nebavil příběh, tak se vás teď alespoň pokusím nalákat na styl psaní Mariany Zapaty. Jestli jste od téhle autorky už nějakou tu knížku četli, tak moc dobře víte, o čem konkrétně tu mluvím. Nevím jak to dělá, ale dokáže vás vtáhnout do děje už po pár řádcích. Je to jeden z těch autorů, co máte u jeho pětisetstránkových knih pocit, že jste nepřečetli ani polovinu a už jste na konci. Příběh pokaždé krásně plyne. Jenže ta věc, co jsem tu mimo jiné chtěla zmínit, je, že píše neskutečně vtipně. Kdo se u její knihy alespoň jednou nahlas nezasměje, tak... no, nevím jestli takový člověk vůbec existuje.

Celkově můžu jen chválit. Po dočtení mě moc mrzelo, že u nás od autorky vyšly pouze dvě knihy. Dobrá správa je, že někdy v květnu by se na pultech knihkupectví mělo objevit její další dílo - S láskou, Lukov. Do té knížky se mám v úmyslu určitě pustit. Zapata v ní vystřídala fotbalové prostředí za to krasobruslařské a vypadá to na další pecku obdobnou Kultimu. 

Chápu, že na tuhle knihu jsou různé názory, ale tohle si o ní myslím já. Jestli vás přes to co jsem tu napsala, stále odrazuje její délka, zkuste Rytmus, já & Malychin a třeba budete mít pak náladu i na Kultiho. Já vám mohu jen doporučit obě dvě. A jak se říká, za zkoušku nic nedáte.

Hodnocení: