Recenze: Loď mezi hvězdami

Anotace:  Sedmnáctiletá Amy se přidala ke svým rodičům coby zmrazený pasažér na vesmírné lodi Universum a čekala, že se probere na nové planetě o tři sta let později. Nemohla tušit, že její spánek skončí o padesát let dříve a ona se octne ve zcela novém světě mezi hvězdami, ve světě, který si žije podle vlastních pravidel. Amy si brzy uvědomí, že její probuzení nezpůsobilo jen selhání počítače. Někdo z pár tisíců obyvatel vesmírné lodi se ji pokusil zabít...

Hlavní hrdinka Amy se společně se svými rodiči přidala k projektu, který měl za cíl kolonizovat novou planetu. Aby ale přežili cestu trvající tři sta let, musejí být ve speciálních kryo bednách zmrazeni a uvedeni do umělého spánku. Amy bylo řečeno, že to bude jako usnout a pak se probudit na nové planetě. Jenže vědomí zmrazit nejde, a tak je Amy uvězněná na hodně dlouhý čas jen se svými zmatenými sny a vzpomínkami. Když ji konečně vysvobodí z té ledové pasti, cítí úlevu. Bohužel ale jen na krátkou chvíli. Probudila se totiž o padesát let dřív, než bylo původně v plánu. A nejen že ještě nepřistáli na nové Zemi! Obyvatelé lodi jsou navíc jaksi divní a skoro všichni se chovají, jako kdyby ani neměli vlastní hlavu. Amy se seznámí se Synem, příštím velitelem vesmírného plavidla a jedním z těch, co uvažují sami za sebe. Lidé jako on jsou tu ale označováni za "blázny" a neustále jim podsouvají podivné pilulky. Amy se pomalu smiřuje s tím, že své stále zmrazené rodiče nejspíš už nikdy neuvidí a začne se chtě nechtě zabydlovat ve svém malém pokojíčku. Postupem času ale případů dříve probuzených lidí přibývá a ona zjišťuje, že vypnutí její kryo bedny mohl být jen další z pokusů o vraždu. Společně se Synem musejí pachatele, který má na svědomí už několik životů, chytit dřív, než bude pozdě i pro její rodinu. 

"...protože sny už jsou takové. Sahají si pro nejrůznější vzpomínky a výjevy, ale nikdy nejsou skutečné."

Hlavní hrdinka Amy se rozhodla, že chce odletět ze Země spolu se svými rodiči. Opustila tak všechno, co znala i všechny, které měla ráda. Chybí jí tetička, strýček ale ze všeho nejvíc její pozemský přítel Jason. Po probuzení je zničená. Loď je zvrácená a divná a ona tu mezi skoro totožně vypadajícími lidmi se svou světlou kůží a zrzavými vlasy bije jako pěst na oko. Nachází si přátele z řad "bláznů" na Oddělení v Nemocnici a seznamuje se se Synem. Amy patří mezi ty sympatické hlavní hrdiny. Není ustrašená a má v sobě takový ten vnitřní oheň, díky kterému ji prostě budete mít rádi. Reaguje naprosto přirozeně a ostrý jazyk jí rozhodně nechybí. Mezi všemi těmi lidmi s vymytými mozky někoho jako ona už dlouho potřebovali. 

"Všude jen stěny. Ale, špitne mé srdce, je tu ještě Syn."

Syn se posledních několik let připravuje na to, že se z něj jednou stane velitel celé lodi a vůdce veškerého jejího obyvatelstva. Na začátku knihy věří všemu, co ho od narození učili. Jak ale poznává Amy, pochopí, že to, co se na lodi děje, je prostě špatně. Během jejich společného pátrání po vrahovi začíná k téhle zrzavé dívce něco cítit, jenže pojem láska se na Universu nepoužívá, protože na citečky v tomhle malém uzavřeném prostoru prostě není místo.

"Lepší lásku ztratit než nikdy nemilovat."

Amy a Syn k sobě začnou něco cítit už na začátku knihy, ale samotný vztah mezi nimi se vyvíjí pozvolna a pomaloučku. Upřímně jsem z toho měla dobrý pocit. V knize nedojde k žádnému vyznání lásky a hlavní postavy si sotva dají pusu. Nevím, do jaké kategorie tato romantická linka spadá, protože to není úplně láska na první pohled a za pomalou romantiku bych ji taky neoznačila. Každopádně jsem zvědavá, kam to autorka posune v dalším díle a jak to po tom odhalení na konci bude pokračovat.

"Víc toho o Universu vědět nepotřebuješ. Snad jen jednu věc. Já jsem Otec." No, to je úspěch, pomyslím si. Gratuluju."

Celý příběh se odehrává na vesmírné lodi Universu, která údajně vyplula ze Země před dvěma sty padesáti lety. V první kapitole nám autorka poskytne náhled na zmrazování lidí do kryo boxů, ale jinak se z uzavřeného prostředí tohoto poměrně velkého plavidla nehneme ani na krok. Universum není jen směska železa a trubek, jak je většinou u podobných lodí zvykem. Uvnitř se nacházejí uměle vytvořené kopce, zvířata a lidé si tam na několik let dopředu plánují počasí. Prostor je rozdělen na čtyři paluby, z nichž o třech všichni ví a ta čtvrtá je před civilisty pečlivě tajena. 

Na Universu je všechno řízené. Zvláště pak rozmnožování. Protože v lodi žijí sotva dva tisíce lidí, je jasné, že většina z nich bude v příbuzenském vztahu. Aby nedocházelo k incestu, vymysleli vůdci systém Období, z něhož vždycky vzejde nová generace. Po Epidemii před sto lety byl také nastolen nový způsob vlády. Každá generace dostane svého Otce, který je vždy alespoň o sedmnáct let starší než její příslušníci a to mu má zajistit jakousi přirozenou autoritu. Otec na Universu může existovat pouze jeden, takže se jeho nástupci říká Syn.

Loď mezi hvězdami obsahuje zdánlivě jednoduchý příběh, který se ovšem může pyšnit spoustu kličkami a odbočkami. Jakmile se dostanete za polovinu knihy, autorka na vás metá jedno odhalení za druhým. Samotnou mě až překvapilo, jak prohnilé vlastně Universum je. Bylo vidět, že Beth Revis má příběh i samotné fungování lodi do detailu promyšlené a moc dobře ví, proč se tam co děje. Navíc to umí i skvěle podat, takže i když se jedná o sci-fi, nemáte nejmenší problém všemu porozumět.

Kniha je velmi čtivá. Už dlouho se mi něco takového do ruky nedostalo. Prostě jen otáčíte stránky a než se nadějete, máte celý příběh za sebou. Beth Revis píše jednoduchým ale poutavým stylem, který vás vtáhne do děje ani nemrknete. Kapitoly se pravidelně střídají - chvíli vypráví Syn a potom vidíme věci z pohledu Amy. Rozdíl mezi jejich myšlenkovými pochody je patrný. Syn vyrůstal na Universu a Amy zase na Zemi, takže se jejich názory a znalosti poměrně liší. Ocenila jsem to stejně jako mnoho vtipných dialogů, jimiž je kniha prošpikovaná skrz na skrz.

"Ještě nikdy jsem hvězdy neviděl. A netušil jsem, jak jsou krásné."

Ten, kdo navrhl obálku knihy, byl naprostý génius. Myslím, že Loď mezi hvězdami ani lépe dopadnout nemohla. Ty černé siluety na barevném pozadí z hvězd... nejspíš se nenajde nikdo, komu by se grafická stránka knihy nelíbila. Uvnitř na přední a zadní dvojstraně se nachází i podrobná mapa Universa se všemi důležitými údaji - aktuálním a maximálním počtem lidí, hierarchií celé lodi, nejnovějšími vynálezy a celkovou rozlohou paluby. V textu je i párkrát zajímavě upraveno rozložení písma. Tahle kniha rozhodně bude ozdobou každé knihovničky jak po grafické stránce tak po té obsahové.

"Třeba tajemství hvězd neznamená, že musí být člověk sám."

Loď mezi hvězdami se na pultech českých knihkupectví objevila už před skoro devíti lety, stále však patří k naprostým unikátům. Nikdy jsem nečetla nic s podobným námětem a ani v takovémto provedení. Beth Revis v knize říká věci na rovinu, nemá potřebu je zaobalovat do pěkného papíru. Je to tak, jak to je - smiřte se s tím. V mnohých chvílích mě autorka přiměla přemýšlet nad tím, jak bych se já sama zachovala, kdybych uvízla v relativně malé lodi někde uprostřed vesmíru. Bez kontaktu se Zemí, bez nějaké velké naděje na to, že ještě někdy ucítím čerství vzduch a opravdovou půdu pod nohama.

Tenhle vesmírný příběh se podle mě bude líbit všem fanouškům sci-fi, kteří rádi čtou young adult knihy. Většinou jsou na Loď mezi hvězdami slyšet jen pozitivní ohlasy a já se k fanouškům této série teď s čistým svědomím mohu přidat. 

Hodnocení: