Recenze: Rudá královna

Autor: Victoria Aveyardová

Originální název: Red Queen

Vydáno: 2015 (2021)

Nakladatelství: CooBoo

Počet stran: 368

Jazyk: čeština

Vazba: vázaná s přebalem

Anotace: Chudobou sužovaní Rudí jsou prostí občané žijící pod krutovládou Stříbrných, špičkových válečníků s božskými schopnostmi. Sedmnáctiletá Mare Barrowová patří mezi Rudé a bere to jako fakt, na kterém se nikdy nic nemůže změnit. Podaří se jí získat práci ve Stříbrném paláci, uprostřed těch, které z duše nenávidí. A rychle odhalí, že navzdory barvě své krve dostala do vínku také jednu vražednou schopnost. Takovou, která může ohrozit a svrhnout vládu Stříbrných. Ale se sílou je nebezpečné si zahrávat. Kdo může v tomto světě rozděleném krví vyhrát?

Mare Barrowová je Rudá. Co to pro ni znamená? Že pokud si do osmnácti let nesežene práci, odvedou ji k armádě a ona pravděpodobně zemře v bitvě pod vlajkou stříbrného krále. Jedinou možnou záchranu představuje organizace pašeráků, která by možná ji i jejího nejlepšího kamaráda mohla dostat do bezpečí. Ovšem cena bude vysoká. Mare je zběhlá v krádežích a pro sebe a KIlorna by udělala cokoli. Třeba i okradla někoho ze Stříbrných, elitních válečníků, šlechticů s kouzelnou mocí, kteří své schopnosti Rudým připomínají při soubojích v arénách. Jenže se to celé zvrtne a Mare z toho vyjde ještě hůř. Pomoc však přijde z toho nejméně čekaného místa a od toho nejnepravděpodobnějšího člověka. Mare přijmou do paláce jako služku královské rodiny Stříbrných, a to právě v den, kdy si princové budou volit nevěsty. Nešťastnou náhodou ale spadne do arény, kde účastnice předvádějí svá kouzla, a při tom odhalí svou vlastní moc. Dostane se tak do úplně neznámého světa v roli Stříbrné šlechtičny. A proč z této pozice nepomoci i svým vlastním lidem? Mohla by se spojit s Šarlatovou hlídkou a přispět k Rudé revoluci...

,,Nenech se mýlit, milá zlatá," vydechl nakonec. ,,Ty se té hry účastníš jako něčí figurka." 

Příběh se odehrává v celkem moderním světě, kde najdete auta, vzducholodě, stíhačky a samopaly. Do toho všechno jsou tu samozřejmě Rudí a Stříbrní. Jak už to tak v podobných knihách bývá, Stříbrní vládnou, protože mají kouzelnou moc a Rudí jsou ti sluhové, ti utlačovaní. Ani nemají sílu se vzbouřit, protože Stříbrní všechny náznaky vzpoury utnou ihned v zárodku. Tímhle způsobem se jim daří udržet moc, dokud nepřijde povstalecká organizace Šarlatová hlídka a Mare Barrowová neodhalí své schopnosti před očima Stříbrné šlechty.

,,Ve škole jsme se učili o tom, co bylo před naším světem. O andělech a bozích, kteří žili na nebesích, odkud vládli zemi laskavou a milující rukou. Někdo tvrdí, že to jsou jenom pohádky, já jim ale nevěřím. Bohové nám vládnou dál. Jenomže sestoupili z nebes a už nejsou laskaví." 

Mare je trochu sobecká, nebojí se využívat ostatní ve svůj vlastní prospěch, a díky životu ve stínu Stříbrných i malinko zahořklá. Okolnosti ji donutily stát se takovou, jaká je a jen vybrousily beztak už tak velkou zášť ke šlechtě a králi. Většinu knihy hlavní hrdinka jedná ve jménu Rudých, sice někdy myslí spíš sama na sebe, ale jinak se snaží o lepší svět pro své lidi. Do toho se jí samozřejmě zapletou ještě i city a zjištění, že ne všichni Stříbrní jsou takoví netvoři, za jaké je pokládala.

Když říkám "city", myslím tím city k našim dvěma mužským postavám Mavenovi a Tiberiovi alias Calovi. Maven je druhorozeným synem krále a Cal následníkem trůnu království. Oba mají jinou matku a taky rozdílné povahy. Cal byl pro svého otce vždy ten lepší, což ostatně motivovalo většinu Mavenových činů. O starším z princů by se dalo říct, že má srdce na správném místě a i dobré úmysly. Chce být uznávaným králem a uvědomuje si situaci Rudých, přemýšlí ovšem i nad širším dopadem revoluce. Maven má taky sny a touha po jejich naplnění ho dohnala až k tomu, co v knize udělal.

 ,,A my povstaneme, rudí jako úsvit."

Pokud jde o samotný vývoj romantického vztahu mezi postavami, většinu knihy se tam objevovaly náznaky, že Mare na princích opravdu záleží a že k nim začíná cítit i něco hlubšího. K jednomu z nich víc, než k tomu druhému a dalo by se říct, že se do toho "vyvoleného" prince opravdu zamilovala. To "dalo by se říct" má svůj důvod. Jak už jsem říkala, Mare se nebojí využívat ostatní a všechno to intrikaření a politikaření nakonec způsobí, že našeho prince miluje i nenávidí zároveň. Posledních sedmdesát stran se tenhle milostný trojúhelník ještě čtyřikrát obrátí vzhůru nohama a nemá to příliš slavný konec. Tak uvidíme v dalších knihách. Já osobně jsem tenhle zvrat událostí ocenila, protože si ty dvě postavy podle mě musejí začít víc věřit a pořádně se poznat.

,,Každý může zradit."

Victoria Aveyardová umí psát jednoduchým ale čtivým jazykem. Děj hezky plynul a akční pasáže byly opravdu akční. Jakmile jsem se do knihy ponořila, nemohla jsem se od příběhu odtrhnout. Taky ta atmosféra útlaku Rudých Stříbrnými byla skvěle vystavěná, až jsem byla kolikrát překvapená, jak moc mě situace Mareiných lidí zasáhla.

Jestli se Rudá královna v něčem shoduje s jinými knihami? Zcela určitě. Nově objevené schopnosti, o který hlavní hrdinka netušila, že je má? Arény, ve kterých se bojuje - i když tady teda jenom v jednom případě - o život? Výběr manželky pro prince v soutěži? To už tady bylo. Když jsem do knihy šla, věděla jsem, že tam něco takového je a dost jsem se toho bála. Po přečtení si ale nemyslím, že to byla taková hrůza. Vždyť většina knih má něco společného a najít jednu, která se tomuhle nepsanému pravidlu vymyká, je opravdu těžké.

,,Jsi Rudá a Stříbrná zároveň, výjimka s nebezpečnými následky, kterým nemůžeš rozumět."

Ano, Rudá královna je možná podobná jiným knihám ze stejného žánru, zároveň jsou ale tyhle podobnosti a možná i klišé poskládány tak, že to dává smysl a stalo se z toho i dokonce zábavné a dobré čtení. To je podle mě nejdůležitější. Rudá královna ale jen neopakuje už použité zvraty. Autorka si vytvořila mnoho svých vlastních překvapivých odhalení (i když musím přiznat, že asi to největší "panebože" jsem tak nějak podvědomě tušila celou dobu).

Jedna věc mi ale vadila. Šarlatová hlídka je sice nelegální organizací brojící proti vládě s přísným utajením, ale vezme do svých řad kdekoho. Když k nim Mare chtěla vstoupit, rovnou se setkala s velitelkou celé akce. Pokud se snaží o to unikat před královými vojáky a neodhalit své plány a skrýše, není to úplně ten nejlepší přístup.

 ,,Vidím svět balancující na ostří nože, který se bez rovnováhy zhroutí."  

Celkově se mi ale kniha líbila a překvapila mě. Možná za to mohlo to, jak nízká očekávání jsem od ní na začátku měla. Jestli něčeho lituji? Toho, že jsem si rovnou s Rudou královnou nepořídila i Křišťálový meč. Jsem totiž moc zvědavá, jak to bude celé pokračovat a doufám, že mě druhý díl nezklame. Jestli máte rádi takové ty klasické young adult knihy (a překousnete pár klišé), tak Rudou královnu klidně vyzkoušejte. Čtenáře, kteří mají už několik knih z podobného žánru za sebou, Rudá královna ale nejspíše moc nepřekvapí. 

Hodnocení: