Recenze: Vikomt, který mě miloval

27.10.2021

Předsevzal si, že se nikdy nezamiluje. Přísahala, že před ním svou sestru ochrání.

Autor: Julia Quinn

Originální název: The Viscount Who Loved Me

Vydáno: 2021

Nakladatelství: Ikar

Počet stran: 320

Jazyk: čeština

Vazba: brožovaná

Anotace: Rok 1814 slibuje rušnou společenskou sezónu a vikomt Anthony Bridgerton má nejvyšší čas se oženit. Dokonce se už rozhodl, kterou z mladičkých debutantek si vybere - vyhlášenou krásku Edwinu Sheffieldovou. Jedinou překážkou je starší sestra jeho vyvolené, Kate - ta nejvšetečnější žena, jaká kdy poctila návštěvou londýnský ples. Tato troufalá intrikánka ho dohání k šílenství svým odhodláním překazit mu zásnuby, ale když Anthony zavře v noci oči, Kate ho stále víc pronásleduje v neuvěřitelně erotických snech... Vybral si vikomt za nevěstu tu správnou sestru? A co Kate? Dokáže toto rázné děvče ochránit před zpustlým ničemou Anthonym nejen sestru, ale i samu sebe? Zvlášť, když při každém setkání s ním pociťuje takový hněv a takovou touhu? Když se Anthonyho rty dotknou jejích, není si už jistá ničím...

Anthony Bridgerton, starší bratr Daphne Bridgertonové, se po letech, kdy odmítal jednu debutantku za druhou, konečně rozhodne oženit. A nešokuje to jenom jeho rodinu. Celý Londýn si - s přičiněním lady Whistledownové - brzy šeptá o tom, jak se mladý vikomt dvoří klenotu sezóny 1814, a to sice slečně Edwině Sheffieldové. Všechno jde podle plánu a mladá debutantka na Anthonym může oči nechat. Jenže to by tu nesměla být všetečná Kate Sheffieldová, starší sestra Edwiny. Ta se nejenže rozhodla, že pro svou sestřičku najde toho nejlepšího nápadníka, ale taky má vůči Anthonymu předsudky, které nemůže vymazat ani jeho okouzlující úsměv. Jenže jak se Kate při každé příležitosti staví mezi Anthonyho a Edwinu, začíná se mezi ní a mladým šlechticem rodit něco, co by oba dva nejraději vymazali. A nebo ne? Anthony už neví, co si o ní myslí anebo co k ní cítí a Kate je zmatená stejně jako on. Jenže náhoda a jedna včela všechno rozhodne za ně...

,,Nic nemůže být hloupějšího než se bezdůvodně bát."

Anthony Bridgerton je velmi šarmantní a inteligentní muž. Nese si s sebou však trauma z minulosti, které mu nedá spát. Podvědomě tuší, že už má málo času a tak se snaží přichystat se na odchod, jak nejlépe to dokáže. Miluje svou rodinu. Už v prvním díle to opakovaně dával najevo a tady zrovna tak. I když se někdy chová trochu jako "hejsek", je přesto i čestný a má smysl pro zodpovědnost. V první knize série i v seriálové adaptaci je vyobrazen jako trochu lehkomyslný, ale ve skutečnosti tomu tak není. Kapitoly, v nichž můžeme nahlédnout do jeho hlavy, to jen dokazují. 

 ,,I když si myslím, že jste nejnesnesitelnější ženská na téhle planetě, nepochybuju o vaší inteligenci." 

Kate, která se právě snažila vyhrabat zpod stolu, se zarazila. "Nevím, jestli mi to tvrzení má polichotit nebo mě urazit." 

Kate zvládnu popsat několika slovy: chytrá, tvrdohlavá a rozhodně žádná květinka. Okamžitě jsem si ji zamilovala. Má sice své strachy, ale snaží se s nimi bojovat a přestože Edwina není její vlastní sestra, chová se k ní, jako by byla. Brání ji před všemi těmi nápadníky, kteří na ni mají zálusk a rozhodně nemíní podlehnout Athnonymu Bridgertonovi. To nepřipadá v úvahu. Její mínění o něm je skoro stejně hrozné jako to jeho vůči její osobě. 

,,Byl jsem si jistý, že jedině láska by dokázala udělat vědomí vlastní smrtelnosti nesnesitelným." 

Romantická linka v této knize pochopitelně byla. A autorka opět ukázala, že ty "city" umí psát. Vztah mezi Kate a Anthonym byl skvěle vystavěný a uvěřitelný. Líbilo se mi to kočkování mezi nimi, které nejednou skončilo až ve studené vodě jezírka (to není přirovnání, ale prostý fakt). Oproti Daphne a Simonovi z Vévoda a já nejsou Kate a Anthony tak - dejme tomu - sladcí. Zatímco ústřední dvojice prvního dílu se spolu opatrně bavila, tihle dva se rovnou začali urážet. Vyhovovalo mi to. Příběh byl pak živější. Možná, že by se typ romantické linky v této knize dal označit jako od nenávisti k lásce. K těm jejich hádkám a věčným stížnostem na adresu toho druhého by se to dokonale hodilo. 

Myslím, že asi každému bude hned ze začátku jasné, že ti dva spolu zákonitě musejí skončit. Autorka tu ale zvládla cosi nepředstavitelného. Donutila mě číst dál v napětí a očekávání, přestože jsem věděla, jak se to celé vyvrbí. 

,,Jestli jsem si někdy byl něčím jistý," zašeptal a upřel na ni oči, "tak tím, že ho nikdy nepřekonám. Ani v počtu let." 

Julia Quinn do své knihy zakomponovala dvě zajímavá témata. Obě se týkala smrti rodičů a jejího vlivu na život dětí. Knihu to zpestřilo. Autorka uvádí, že se při psaní opírala o skutečná fakta a že je mnoho lidí, kteří jsou na tom podobně jako její postavy. Vůbec jsem od ní něco takového nečekala. Neberte mě špatně, ale když saháte po podobných knihách, tak si jednoduše řečeno nemyslíte, že by se tam něco takového mohlo jen náznakem mihnout. A tady na tom byl vystavěný příběh a částečně i jeho zápletka. 

,,Myslím, že přijít o rodiče, které znáte a milujete, je těžší." 

Přestože se děj soustředí hlavně na Athonyho a Kate, setkáváme se i s ostatními sourozenci Bridgertonovými. Právě jedna z nejkrásnějších věcí na této knize je to pouto, které mezi nimi jako rodinou panuje. Dobírají si jeden druhého, dělají si naschvály a když to někdo z nich potřebuje, nezaváhají a vždy ho podrží. A pokud se na tuto knihu někdo chystá proto, aby věděl, jak to pokračuje se Simonem a Daphne, tak i tato dvojice se tu na chvilku objeví. Jen tak mimochodem, ta scéna s pall mall byla famózní. 

,,Myslím, že Bridgertonovi berou pall mall velmi vážně," vysvětlovala jí Kate tiše. Tři Bridgertonovi sourozenci nasadili sveřepé výrazy a všichni se zdáli soustředění pouze na jediný cíl, a to vyhrát."

Julia Quinn píše jednoduchým jazykem a má bezesporu talent. Dokáže svým čtenářům přiblížit prostředí tak, že si si nemusíte lámat hlavu a všechno si nějak složitě představovat. Prostě vám to v hlavě vyplyne samo. Navíc nešetří humorem. Popravdě jsem se u její první knihy trochu bála, jestli nebude její styl psaní takový nezáživný a zastaralý. Nemohla jsem se více plést. Autorka - jak ve Vévoda a já, tak i tady - ukázala, že toto není žádá neduživá kniha, ale moderní román. 

,,Když je tolik lidí ve venkovském sídle Bridgertonových v Kentu, nic moc se v Londýně neděje. Naše autorka si ale umí představit všechny klepy, které do města brzy dorazí. Objeví se nějaký skandál? Na venkovském večírku vždycky k nějakému dojde." 

Co se tomuto příběhu nedá upřít? Čtivost. Já jsem knihu Vikomt, který mě miloval přečetla za jediný den a vůbec jsem se do dalších kapitol nemusela nutit. Jak už jsem zmiňovala, to napětí mezi ústřední dvojicí dělá divy. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Pořád jsem četla dál a dál, až jsem zjistila, že jsem na konci. Samozřejmě. Tři sta dvacet stran není mnoho. Ale v tomto případě mi přišlo, že jich je tak polovina. 

,,Možná byl hejsek a ničema - a třeba je stále hejsek a ničema - ale rozhodně se tak nechová. A jedinou námitkou, kterou Kate má proti jeho svatbě s Edwinou, je... Křečovitě polkla. ... že ho v hloubi srdce chce pro sebe."

Vikomt, který mě miloval u nás vyšel už skoro před patnácti lety. O knize se ale v poslední době - a možná i před tím - tak moc nemluvilo. Tedy alespoň mně se o ní nic nedoneslo. Seriálová adaptace a nová obálka ale udělala své. Budu upřímná, nejsem si jistá, zda bych po knize vůbec sáhla, kdyby jí zůstal stejný přebal, který měla původně. On totiž z této knihy dělal něco, co ve skutečnosti tak úplně není. Tahle nová edice se mi líbí mnohem víc a doufám, že v ní postupně vyjdou všechny díly z té sáhodlouhé série. 

,,Mám dojem, že lidské srdce je silnější, než si umíme představit." 

Celkově nemám knize co vytknout. Měla všechno, co jsem si od ní slibovala. Zajímavý příběh plný romantiky, sympatické hlavní postavy, nějakých pár zvratů a i ten šťastný konec. Chvíli jsem u ní vypla a hltala každé autorčino slovo. Anthony byl jeden z mých oblíbenců v seriálu i v knize, takže jsem se těšila na jeho vlastní příběh. Jsem ráda, že mě nezklamal. Pokud bych měla říct, jestli byl lepší první nebo druhý díl, asi si nevyberu. Líbily se mi oba. Každý z nich měl nějaké své kouzlo, které ho odlišovalo od toho druhého. Jistě, uvědomuji si, že Bridgertonovi nejsou žádnou převratnou literaturou, která vám změní život. Minimálně rozveselit ho ale dokáží skvěle.

Pro fanoušky seriálu je tato kniha jako stvořená. A i těm, co ho neviděli - honem to běžte napravit! - se určitě zalíbí. Pokud hledáte něco, u čeho se zasmějete a možná i trochu dojmete, běžte do toho. Je to totiž geniální. Jednoduché, ale geniální. 

Hodnocení: