Romantika a fantasy, jde to dohromady?

10.03.2021

Romantika a fantasy jsou dva z mých nejoblíbenějších žánrů. Jejich kombinace se zdá jako značka ideál a právě v YA fantasy knihách je hodně častá. Možná proto je tak zbožňuju? V tomhle článku vypíchnu tři věci, které by tyhle knihy podle mě měly mít. A na závěr vám doporučím některé nejlepší, které tato kritéria splňují.

1. I ve fantasy světě potřebujete někdy něco uvěřitelného...

Řeknu vám to asi takhle, u každé knihy je to individuální, nic neplatí pro všechny, ale pojďme si to říct obecně. Pokud chcete psát fantasy, potřebujete vymyslet svět. Hlavně musí být originální, protože jinak to už nikdo číst nebude. Když ho máte, směle se pustíte do té romantické linky mezi vaší hlavní hrdinkou a naprosto skvěle vypadajícím hrdinou. No a tady je ten kámen úrazu. Jeden autor se totiž víc než na tu romantiku soustředí na svět, který musí postavy v 80% zachránit před zkázou. A aby se teda neřeklo, někde na konci si hlavní postavy řeknou to "miluju tě". Fakt, že spolu mluvili tak pětkrát až šestkrát za celou knihu, není nikomu podezřelý. No vážně, slyšeli jste někdy o lásce na první pohled? Ehmm.

Ten druhý autor je vyloženě romantik. Takže tři čtvrtiny knihy popisuje jen tu nádhernou lovestory. Ona třeba i skvělá je. Ale jak teda pak chcete porazit toho zloducha, když jste místo shánění spojenců, zdokonalování svých nově objevených schopností nebo hledání zázračných artefaktů analyzovali své rozpolcené pocity?  Toť otázka. Bohužel vám na ni nedokážu odpovědět, avšak happy end máte zaručen. Autor/ka to vždy nějak vyřeší. Nelogické, uspěchané řešení, ale stále řešení.

Jak si to teda představuju? Všeho moc škodí, ideální je to půl na půl. Hlavně to však musí dávat smysl. Autor ať si tam nacpe, co chce, ale ať tomu čtenář uvěří a sedí to celkového obrazu příběhu, který má spisovatel v úmyslu vyprávět.

2. O dvě totožné knihy nikdo nestojí...

Jak už jsem zmiňovala v prvním bodě, originalita je nutnost. Mě ani nikoho jiného jistě nebaví číst pořád dokola skoro stejné knihy. Pravda, někdy je ta stará dobrá YA fantasy potřeba, většinou se vážně povede. Ale vždycky u ní najdeme alespoň nějakou zajímavou novou věc, která tu ještě nebyla. A právě tu věc já potřebuji, aby se mi knížka líbila nebo abych si ji koupila. A když už jsem u toho zajímavého světa, tak taková by podle mě měla být i ta romantická linka - neotřelá. 

3. Bez fungující chemie to nepůjde...

Tak fajn, tohle se asi až tak netýká fantasy, ale říct to musím. Potřebuju hlavním hrdinům fandit, aby se dali dohromady, ale hlavně mezi nimi vidět rýsující se vztah. Když tam není ta fungující chemie, většinou to pak taky stojí za houby. Navíc z toho nemám takový ten... pocit.

Na závěr

Takže si to shrneme. Když je kniha v tomto žánru originální, má uvěřitelný příběh a mezi hlavními hrdiny funguje ta chemie, můžu říct, že se mi s největší pravděpodobností bude líbit. Pokud s mým názorem souhlasíte, určitě byste neměli minout: 

Dvůr mlhy a hněvu

Sarah J. Maas

Tahle kniha nemohla uniknout snad nikomu. Jako člověk který naprosto propadl tvorbě Sarah J. Maas, vám ji tu budu jen vychvalovat. Protože Dvůr mlhy a hněvu si musí přečíst úplně každý. Nepřeháním, když říkám, že je to má nejoblíbenější kniha. Příběh je vyprávěný z pohledu Feyre, která jednou zastřelí v lese vlka. Pak ji odvedou za zeď, která lidský svět odděluje od toho vílího. Tam se děje něco zlého a ona se musí postavit nepříteli, který zemi okupuje už padesát let. Jenže za to zaplatí životem. Dostane ale druhou šanci po boku vílího vladaře Tamlina. To se stalo ještě v předchozí knize. Dvůr mlhy a hněvu začíná pár měsíců po těchto událostech. Feyre pronásledují noční můry a vzpomínky na to, co protrpěla. O slovo se taky hlásí dohoda, kterou uzavřela s vladařem Nočního dvora Rhysandem... věnuje mu jeden týden z každého měsíce. Je to takový retelling na Háda a Persefonu. Upřímně, romantická linka co se mezi těmi dvěma odehrává, dokáže vzít za srdce. Ale nic dalšího už neprozradím, to si budete muset ve Dvorech přečíst sami.

CooBoo 2016, orig. název A Court of Misty and Fury, 664 stran, vazba brožovaná

Šepotání

A. G. Howard

Šepotání je retelling na Alenku v říši divů, jen - řekněme - trochu temnější. Hlavní hrdinka Alyssa slyší šepotání brouků a květin, což, vzhledem k tomu že je její matka v blázinci, není úplně ideální. Shodou okolností je nucena uvěřit v existenci podsvěta a vydává se tam jako její prapředek Alenka králičí dírou. Doprovází ji její kamarád a láska Zach. Jenže to není zdaleka jediný muž, který jí ukradne srdce. Klišé v podobě milostného trojúhelníku si v tomto případě možná i zamilujete a nebojte se vybrat si favorita, budete totiž překvapení, jak to autorka vyřeší. Jedná se o trilogii, ke které byl vydán i úžasný povídkový díl. Já jsem ji přečetla celou asi tak pětkrát.

CooBoo 2015, orig. název Splintered, 416 stran, vazba pevná

Zlodějský tanec

Mary E. Pearson

Kazi je bývalá zlodějka, která byla samotnou královnou Vendy vyslána na misi do města Bellengerových. Čekala, že bude jednat se starým vůdcem rodiny, ale ten těsně před jejím příjezdem zemřel. Na jeho místo nastupuje jeho syn Jase. S Kazi se mírně řečeno nemají rádi, ale pak se dostanou do situace, ve které nebudou mít na výběr a musejí spolupracovat. 

Tahle kniha je plná zvratů a překvapení a má krásnou romantickou linku. Určitě se do ní i do druhého dílu Zlodějská přísaha pusťte a za přečtení stojí taky první trilogie z tohoto světa Kroniky pozůstalých.

CooBoo 2019, oring. název Dance of Thieves, 448 stran, vazba pevná s přebalem

A pokud jde o otázku, jestli jde romantika a fantasy dohromady, já říkám ano. A co myslíte vy?