Recenze: Začít znovu

29.10.2021

Jediné, po čem touží, je začít znovu. Minulost ji však pronásleduje na každém kroku.

Autor: Mona Kasten 

Obálka: ZERO Werbeagentur GmbH 

Originální název: Begin Again

Vydáno: 2019

Nakladatelství: Omega

Počet stran: 432

Jazyk: čeština

Vazba: pevná s přebalem

Anotace: Začít znovu - to si Allie Harperová přeje ze všeho nejvíc. Přestěhuje se do Woodshillu, aby tu mohla studovat. Fakt, že musí bydlet s povýšeným potetovaným mladíkem, ji zrovna netěší, ale nemá na výběr. Kaden White je bezpochyby atraktivní - jeho chování však Allie způsobuje dost potíží. Nejdřív pro ni vytvoří seznam pravidel pro společné bydlení. Nejdůležitější z nich je nikdy si spolu nic nezačít. Allie si ale všimne, že pod Kadenovou maskou se skrývá víc, než by čekala. A čím líp ho poznává, tím těžší je pro ni ignorovat, jak to mezi nimi jiskří.

Allie utíká před svou minulostí z Denveru do Woodshillu, kde chce taky studovat. Její prvotní nadšení ale rychle opadá, když zjistí, že není úplně jednoduché si těsně před začátkem semestru najít byt. Poslední nadějí hlavní hrdinky se stává tajemný Mr. White, se kterým si už chvíli mailovala ohledně místa spolubydlící. Jenže jakmile se objeví u jeho dveří, čeká ji šok. White totiž není žádný na první pohled sympatický chlapík, ale nabručený a navíc zatraceně dobře vypadající idiot, který, jakmile ji uvidí, Allie vyhodí bez jediné kloudné věty. Jenže se ukáže, že Kaden potřebuje spolubydlícího víc, než nesnáší Allie. A tak vytvoří seznam pravidel, která mají zabránit tomu, aby s ním skončila v posteli. Anebo se do něj zamilovala. Všechno se však začne komplikovat - a to nejenom vinou Allie, jež z Kadena nemůže spustit oči. 

,,Nebyla jsem stejná jako tehdy. A co se stalo tehdy, nemá se současností nic společného. Opakovala jsem si to pro sebe jednou, dvakrát, třikrát. Dokud jsem neměla pocit, že jsem to opravdu já, tady a teď."

Hlavní hrdinka si toho dost vytrpěla. Na začátku vám autorka neprozradí, co konkrétně se jí doma stalo, ale hází vám střípky, z nichž si to máte poskládat. Samotná její rodina není vůbec dokonalá - rodiče Allie se sice snaží vypadat, jako by byl opak pravdou, ale ve skutečnosti jsem nad jejich chováním jen nevěřícně vrtěla hlavou. Není divu, že Allie odmítá ještě někdy přijet do města, v němž se narodila, nebo navštívit jeden z přepychových večírků matky, která ji zradila ze všech nejvíc. Allie se svou minulostí ovšem nenechala zlomit. Dokáže se smát, radovat ze života a dokonce i zamilovat, přestože jí to přinese spoustu komplikací. Svěřit se někomu je pro ni nicméně stále těžké a to i když se jedná o lidi, kteří ji mají rádi.

,,Nejsi rozbitý, Kadene, jen trochu poškrábaný."

Kaden je prostě Kaden. Občas nabručený, většinou nepříjemný a samozřejmě velmi atraktivní - čehož si Allie stále dokola - a zcela neúmyslně - všímá. Jako hlavní hrdinka i on si s sebou vláčí břemeno z minulosti, kterého se nemůže a snad ani nechce zbavit. Zanevřel na vztahy a do jeho bytu mají ženy zákaz vstupu. Jenže když s jednou z nich začne bydlet, jeho obrané valy se hroutí. Odhalují tak Kadenovu druhou stránku - tu, starostlivou, pečující a vřelou, kterou pohřbil hluboko v sobě. 

,,Kašli na pravidla, Allie," zašeptal, "ta musela ztroskotat, to mi bylo jasné, už když jsem tě poprvé uviděl."

Romantická linka mezi ústřední dvojicí byla skvěle a hlavně uvěřitelně napsaná. Od bodu, kdy se poznají, do bodu, v němž si vyznají lásku, neuplyne týden, ale hned několik měsíců. Nechybí pochyby, hádky, okamžiky, kdy spolu nemluví, ale i dojemné a romantické scény. Nejkrásnější pro mě ale bylo, jak si vzájemně začali důvěřovat a odhalovali si svá temná tajemství. Knihu to v mých očích posunulo na další level. Pokud bych měla Začít znovu zařadit do nějaké kategorie, tak by to byla určitě pomalá romantika a od nenávisti k lásce. 

,,Mluv se mnou. O tom, čeho se tak bojíš. Mluv se mnou o tom, co mladé silné ženě, která se umí radovat ze života, nahání takovou hrůzu. Mluvíš přece tak ráda." 

Mona Kasten v knize řeší vážnější témata. Nebyla tam daná nijak na sílu, do příběhu se dokonale hodila. Co se stalo Allie, to jsem tak trochu odhadla už na začátku a moje podezření se potvrdilo. Nevěděla jsem sice, co všechno se jí přihodilo, ale alespoň směr jejích potíží jsem určila správně. Z jejích rodičů - zejména z matky - mi bylo trochu špatně, ale ke konci jsem v jejich vztahu "matka dcera" viděla nějaký ten posun. Autorka to téma uchopila velmi pěkně a bravurně s ním pracovala. 

Zatímco u Allie jsem tušila, Kaden pro mě byl velkou neznámou. Jakmile jsem se ale dozvěděla, co se mu tenkrát stalo, začalo mi jeho chování dávat smysl. Sice se mi některé jeho reakce zdály pořád kapku přemrštěné, ale jinak jeho vysvětlení na konci knihy osvětlilo všechno, co jsem se po celý příběh snažila rozklíčovat. Co však musím vypíchnout, je ten úhel, z něhož se Mona Kasten na celou situaci zaměřila. Většinou se totiž autoři podobných knih rozhodnou soustředit na oběti a ne na pozorovatele. Autorka mě vlivem Kadenova příběhu donutila přemýšlet. 

,,Je tolik lidí, kteří chtějí učit jen proto, že ve škole zažili své nejlepší období, a snaží se ho vrátit. Málokdy se najde učitel, který do toho dává srdce a přemýšlí o svých studentech."

Děj celé knihy se soustředí hlavně na to budování vztahu mezi hlavními hrdiny a také na jejich boj s minulostí. Celé to graduje pochopitelně tím, jak se Kaden a Allie konečně dají - anebo nedají - dohromady. Pokud jde o prostředí, v němž se příběh odehrává, tak si představte tu klasickou knihu, kde jsou hlavní hrdinové na vysoké. Večírky, kluby, studium... Autorka nás taky na chvíli vezme domů k hlavním postavám, takže vítaná změna. Co jsem si však zamilovala, byly hory a parky, které Woodshill obklopují. Upřímně, kolik hlavních hrdinů ve volném čase chodí na túry?

,,Míň mluvit, víc chodit."

Mona Kasten umí psát. Jakmile jsem začala číst, měla jsem pocit, jako bych u knihy seděla jen pět minutu a už jsem otáčela na stranu sto. Úplně jsem přestala vnímat čas a pohroužila se do příběhu. Začít znovu se tedy nadá upřít jedna věc - čtivost. Přestože kniha není nijak tenounká, za pár dní ji budete odkládat s tím, že potřebujete nutně další díl. A není to otevřeným koncem. Začít znovu totiž pokračování nemá - tedy alespoň příběh Allie a Kadena ne. Druhý díl této na sebe volně navazující série vypráví zas o jiných hrdinech.

,,Ráda bych pro děti zkrátka dělala něco, co často nedostanou doma, v rodině. Aby se dokázaly vrátit zpátky, když jednou uklouznou."

Obálka Začít znovu je vydařená. Líbí se mi asi víc než ta, se kterou vyšla kniha původně. Jinak ke knize nemám moc výtek. Možná, že by tam ještě něco mohlo být, aby byla úplně dokonalá, ale někdy se i ta dokonalost trochu přeceňuje.

,,Poučila jsem se ze svých chyb a věděla jsem, že je lepší o problémech mluvit než je potlačovat. Dřív nebo později člověka dostihnou a zlomí ho." 

Celkově Začít znovu splnilo má očekávání. Mona Kasten je známá tím, že kombinuje romantiku a vážná témata dohromady. Musím říct, že se skvělým výsledkem. Postavy jsem si oblíbila, roztála jsem i vůči Kadenovi, který byl pro mě na začátku takový malý otazník, a čtení jsem si užila. Pro mě první setkání s autorkou a rozhodně ne poslední.

Knihu doporučuji všem, kteří si rádi pustí do příběhu o tom, jak se dva lidé přes překážky a traumata dávají dohromady. Pokud jste četli třeba knihy od Laury Kneidl, jmenovitě Nedotýkej se mě a Neopouštěj mě, a líbily se vám, tak si určitě zamilujete i Začít znovu. A jestli už máte Monu Kasten za sebou, tak naopak zkuste tuto druhou německou autorku. Často bývají jedna k druhé přirovnávány. 

Hodnocení: